Epilog

1. července 2010 v 0:37 | Sawarin |  Světlo pochodně II
Věřte tomu nebo ne, neloučí se mi lehce. Tuhle povídku jsem vážně psala ráda. Kolikrát jsem si nevěděla tak úplně rady a už jsem ji chtěla mít dokončenou, ale teď když končí nechci, aby končila. Je však čas. 
Nevím, jakým vás to naplní pocitem. Já, jakože autorka, se nedokážu odpoutat od Jensena, i když jsem ho krutě zabila. Řeknu vám, to bylo těžký. 
Další pokračování k této povídce již neplánuju, ale uvažovala jsem o nějakých jednorázovkách třeba. Uvidíme..
Děkuji, že jsi tuto povídku četli a že se vám třeba i líbila. A taky děkuju za všechny ty krásný komenty, co jste mi u ní zanechali.


"A kdy pojedu do Bradavic já?" ptal se chlapec s černými vlasy a světle šedýma očima.
"Až za rok, Aarone," odpověděla jsem a rozhlížela se při tom po nástupišti 9 a ¾. Dlouho jsem tu nebyla.
"Ale bez Harryho to bude nuda," mračil se Aaron a závistivě pozoroval druhého chlapce, který měl také černé vlasy, ale smaragdově zelené oči.
"Tak nuda, povídáš?" opakovala jsem po něm. "Tak já tě nějak zaměstnám, aby ses nenudil."
Aaron se na mě zděšeně podíval, zato Harry se hlasitě rozesmál.
"Ty se moc nesměj," pokáral Harryho Sirius. "Tebe toho čeká o to víc o prázdninách."
Teď se zděsil pro změnu Harry.
Náhle se ozvalo zapískání, které znamenalo, že vlak již bude odjíždět.
"Tak se chovej slušně a piš nám, Harry," poučovala jsem svého téměř syna.
"A ne že nám přijdou nějaké dopisy, že jsi něco provedl. Žádné hnojůvky, žádné courání po večerce."
"Jsem nevinnost sama," prohlásil Harry, což nás všechny rozesmálo.
"Budeš nám chybět," řekla jsem mu a on naskočil do vlaku a vydal se tak do svého prvního ročníku v Bradavicích.
Sirius mě opatrně objal kolem pasu a přitiskl mě blíže k sobě. Usmála jsem se na něho a spolu s malým Aaronem jsem se vydali domů.
 


Komentáře

1 Alex Alex | Web | 2. července 2010 v 10:30 | Reagovat

Dokonalá rodinka, moc hezký konec:) jensena mi bylo taky strašně líto.

2 Maya Maya | 2. července 2010 v 20:27 | Reagovat

Jééé. Nevím, co říct, snad jen to, že tahle povídka mi taky bude neskutečně chybět, vážně. Se vším se ale někdy musíme rozloučit a já jsem ráda, že se loučím se šťastným úsměvem na tváři. Že to všechno dobře dopadlo a hlavně...ráda spolu vidím Siria s Meg...jsou nádherný pár
Moc ti děkuju za tuhle povídku, byla úžasný, výjimečná a byla od tebe, což je prostě dokonalá kombinace :-)

3 Ann~í Ann~í | Web | 19. září 2010 v 14:40 | Reagovat

Naprosto perfektní :)) Já abych řekla pravdu, tak mě bylo nejvíc líto Daniela :DD A nejlepší bylo, že Meg a Sirius se nakonec daly dohromady :) Hrozně ráda jsem četla tuto povídku a nerada se od ní loučím. Bude mi zajisté chybět.. opravdu se ti moc povedla :)

4 Petik Petik | E-mail | Web | 31. prosince 2010 v 18:19 | Reagovat

Oba díly byly skvělý. Konec mě hrozně potěšil, jsem ráda že ses nedržela knižní předlohy. Sem se happy end úplně hodil a v posledních kapitolách jsem se modlila aby byl.. Navíc Sirius a Meg konečně spolu:D Hodili se mi k sobě už od začátku a na konci jsem se konečně dočkala. Ale Sirius v tvým podání je dokonalej, tady mi opravdu sedí, je tam vidět co všechno by udělal pro kamarády, pak se mi líbilo, že si z Lily nedělala slečnu dokonalou jak to bývá ve většině povídek... Moc dobře se mi to četlo a máš můj obdiv jak za to jak je to psané, tak za originalitu a v neposlední řadě, že si obě části dovedla až do konce...

5 peggy peggy | Web | 9. února 2011 v 11:45 | Reagovat

perfektní povídky, obě :)

6 katka katka | 15. března 2011 v 19:19 | Reagovat

bože..nemám slov...tahle povídka od začátku do konce byla užasnáá!!nádherná.. skvělaa!!!

7 Annie Annie | Web | 18. září 2011 v 17:46 | Reagovat

Perfektní povídka, vážně(I první část, samozřejmě). Moc jsem si její čtení užila a nemohla se od toho odtrhnout. Jen škoda, že to není delší :P Nemá sice moc kapitol, ale vše bylo pěkně popsané a člověk se dokázal parádně vžít do děje. To je jedna z věcí, které u povídek opravdu oceňuji.
Fakt skvělé povídka :)

8 Jaune Jaune | E-mail | Web | 20. září 2011 v 21:11 | Reagovat

jeee... tak jsem si s nesmírnou chutí tuhle povídku znovu přečetla... a zase se mi líbila :)
je vážně nádherná ;)

9 Simik Simik | 11. října 2011 v 17:14 | Reagovat

Téda! Jsi fakt skvělá, napsat takovou úžasnou povídku.. Smekám ;)

10 neznámá neznámá | 27. dubna 2016 v 19:02 | Reagovat

Píšu mnoho let po dokončení této dvoudílné povídky, ale já si nemůžu pomoci. Je to opravdu skvělý příběh o tom není pochyb. Pravděpodobně si toto už nikdy nepřečteš, ale pokud ano tak pls odepiš. Tvůj příběh mě dojal i rozesmál. Jsem strašně ráda, že v epitologu druhého dílu jsem se dočkala spojení Sirius a Meg. Patřili k sobě od začátku. :) Líbilo se mi, že jsi si jela po svém a nedržela se knižní předlohy. Ze začátku mě zarazilo jak popisuješ Lily z pohledu Meg. Pak jsem si na to, ale zvikla a jsem dost ráda, že jsi ji nepopisovala jako dokonalou.
Díky, že jsi tento příběh napsala a já si ho mohla přečíst i mnoho let po dokončení.
Tvoje věrná četnářka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.